HISTORIE

Vzhledem k tomu, že oblast Solopysk je velice malá, rozhodl jsem se, že z hlediska historického vymezím širší oblast.

Pravěký člověk s oblibou vyhledával krasové oblasti. Výzkumy ukazují, že na začátku kvartéru se zde vyskytovali lidé vývojového stupně Homo Erectus. Nejstarší nálezy pocházejí z období před 250 000 lety. Většina nálezů ale v jeskyních patří do období mladšího paleolitu (40 000-10 000 let). Od té doby je toto území pernamentně osídleno. Největšího kulturního rozkvětu dosáhlo v období halštatském a laténském. To zde byli Keltové, zdatní válečníci, umělci a obchodníci. Zakládali velká města "oppida" s několika desítkami tisíc obyvatel. Nejznámější je Závist na Zbraslavi a Stradonice u Berouna. Ve své době to byla vskutku evropská velkoměsta. Přicházeli sem i cizinci ze starého Řecka či Říma. Během 5.století docházelo k invazím Germánů, kteří na čas ovládli tyto oblasti. Na Závisti se našly kostry germánských bojovníků, kteří se pokoušeli dobýt zmíněná oppida. Během stěhování národů do těchto končin zavítali Slované. A rovněž si zdejší krajinu oblíbili. Vždyť nedaleko je zřícenina hradu Tetín, jež podle pověsti založila Krokova dcera Teta. Nejstarší písemně doloženou vsí je Brod (1088). Perlou oblasti je Karlštejn.

Obec Solopysky je v knize "Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku" zmiňována takto: Obec Vonoklasy, ležící 1 km od Solopysk - první zpráva je z roku 1227, kdy Přemysl I. potvrdil držbu Vonoklas kapli sv. Václava na Pražském hradě. Od 14. do 16. století drželi dvůr zemani z Vonoklas. Koncem 16. století byly ke statku Vonoklasy připojeny i vsi Roblín, Solopysky a část Mokropes. První zmínka o Solopyskách pochází z roku 1373, kdy ve spisech Soud. akta konsist I. je zmíněn Matěj Peškův ze Solopysk, jenž vedl při o manželství. V témže spise je i zápis z roku 1378, kdy ve při mezi Jakoubkem a farářem ze Sluh byl svědkem Domanko ze Solopysk. Roku 1610 měl Solopysky Fridrich Smolík ze Slevic, který je prodal roku 1620 Jiříku Albr. Bruknarovi z Brukstejna, který je v roce 1622 odkázal hraběti Vilémovi z Vřesovic. Roku 1630 opat Zbraslavského kláštera Jiří Urat koupil Solopysky a Třebotov a připojil je ke statkům Zbraslavského kláštera. Při klášteře zůstaly Solopysky až do roku 1785, kdy bylo utvořeno ze statků zrušeného kláštera panství Zbraslavské.

V roce 1880 měly Solopysky 32 domů a 232 obyvatel, kteří se živili převážně polními pracemi. Příslušníky obce tehdy činilo značné množství cikánů a brusičů, kteří se toulali světem.

V současné době (stav k 1.1.1998) žije v Solopyskách 178 obyvatel s trvalým pobytem, větší část tvoří chataři. Solopysky mají nyní 75 čísel popisných pro trvalé bydlení a kolem 100 čísel chatových. Tato čísla se doufám nezvýší. Protože okolní, tak už narušená příroda, by větší civilizační tlak nezvládla.